Atakent

Atakent

Ekonomika Kazachstánu je největší ve střední Asii. Měna však zaznamenala prudké oslabení mezi roky 2013 a 2016. Pro ekonomiku Kazachstánu jsou nejdůležitější rozsáhlé zásoby ropy a zemního plynu u Kaspického moře. Kazachstán má také značný zemědělský potenciál, protože rozlehlé stepi umožňují jak chov dobytka, tak i produkci obilí. Hory na jihu jsou důležité pro pěstování jablek a vlašských ořechů. Po rozpadu SSSR a následném snížení poptávky po výrobcích těžkého průmyslu se Kazachstán od roku 1991 potýkal s prudkým poklesem ekonomiky. Situaci pomohly stabilizovat vládní reformy z let 1995–1997, po kterých se podstatná část aktiv přesunula do soukromého sektoru. Po roce 2000 kazachstánská ekonomika prudce rostla. Růst ekonomiky podpořily zvýšené ceny hlavních kazachstánských exportních surovin na světových trzích – ropy, barevných kovů a obilí. Ekonomika rostla i díky obchodování s Ruskem, Čínou a také sousedícími státy ze Společenství nezávislých států, jehož je Kazachstán členem. Krom toho je také členem Světové obchodní organizace nebo Eurasijské ekonomické unie. V posledních 5 letech HDP meziročně stoupal o 1–4 %.…